Filmová velkoformátová fotografie a rozličné historické techniky - to vše na pradávné aparáty a ještě pradávnější objektivy.

Chcete vybočit z klinicky precizní dokonalosti dnešní doby a vrátit se časem k charakternosti snímku a opojné nepředvídatelnosti?

Inu, zavítali jste správně.

Co jsou to tydlencty piktorialismy a že se nemažou na chleba jsme se dověděli v mém předchozím článku tady. Mezi vší tou změtí o kolenních meniscích, tím že to mám rád měkce a kde všude se dá použít vazelína by však jeden postrádal onu zcela zásadní informaci - cože je ten prvotní impuls, kdože je ten úhelný kámen, kolkolem...

Kdo by to u takto méně světelného objektivu modernějšího vzhledu, čekal, že? Inu, tichá voda břehy mele, nesuďte knihu podle obalu a mějte šálek poloprázdný nebo úplně prázdný jako já, nebo jak to říkaj ti nepálští mniši co vůlí ohýbají lžičky. No dost mouder - výhoda je, že po těchto Wollensáckých řadách psi moc neštěkají a tak se o ně...

Aldis možná nebyla největší, nejznámější ani nejdéle fungující fabrikou, zaznamenala však překvapivě mnoho úspěchů v různorodých odvětvích. A jelikož mám dneska extra suchou faktografickou náladu, naleznete v odrážkách níže pár fascinujících a šokujících dat.

Značka Sinar je synonymem švýcarské preciznosti a spolu s Arca Swiss a Alpou patří do fotografické triquetry a svaté trojice velkoformátových aparátů ze země zubatých železnic a rozteklýho sýru. Slovo je akronymem pro "Still, Industrial, Nature, Architectural and Reproduction photography."

Fotografie to zpočátku neměla lehké. Malba byla před jejím vynálezem jediným prostředkem k zachycení reality a malíiři se přirozeně báli, že přijdou o své výsadní postavení a půjdou žebrotou. Po bitvě je každý generál a my dnes již víme, že je to nesmysl - je to nicméně zajímavá analogie k dnešnímu nástupu umělé inteligence a falešným prorokům...