Petzvalové konstrukce, soft-focus, piktorialistické... Co hrdlo ráčí. Novoty z půlky 20.st., ale i z hloubi toho předchozího. To ještě byla skla skelnější a mosaz mosaznější. Na velikost a váhu se nehrálo, ale charakter a bokeh... Toho je tu na rozdávání. Lupy na pixely nechte doma a připravte se na naprosto dokonalou naprostou nedokonalost. Tahle skla nefotí, ale malují.

Jaký je ideální portréťák? Co na něm vypíchnout, jakou skladbu vlastností by měl mít? Váhu a rozměry nenápadně vynecháme, takže to máme, předně:

Už se stává skoro mantrou, že začínám svý články větami typu "Jediný objektiv ve vesmíru", "Strašně raritní vehement" či "Je to vzácný jak slepičí zuby." No holt se v těch kromobyčejnostech spokojeně rochním a připadám si pak víc zajímavej, nedá se nic dělat. Ale dost obhajoby a přejděme k dnešnímu objektivu, kterej je strašně převzácnej a raritní...

Co jsou to tydlencty piktorialismy a že se nemažou na chleba jsme se dověděli v mém předchozím článku tady. Mezi vší tou změtí o kolenních meniscích, tím že to mám rád měkce a kde všude se dá použít vazelína by však jeden postrádal onu zcela zásadní informaci - cože je ten prvotní impuls, kdože je ten úhelný kámen, kolkolem...

Kdo by to u takto méně světelného objektivu modernějšího vzhledu, čekal, že? Inu, tichá voda břehy mele, nesuďte knihu podle obalu a mějte šálek poloprázdný nebo úplně prázdný jako já, nebo jak to říkaj ti nepálští mniši co vůlí ohýbají lžičky. No dost mouder - výhoda je, že po těchto Wollensáckých řadách psi moc neštěkají a tak se o ně...

Aldis možná nebyla největší, nejznámější ani nejdéle fungující fabrikou, zaznamenala však překvapivě mnoho úspěchů v různorodých odvětvích. A jelikož mám dneska extra suchou faktografickou náladu, naleznete v odrážkách níže pár fascinujících a šokujících dat.

Bylo nebylo, za devíti horami, devíti řekami a jedním lamanšským průlivem kdysi žila, či spíš byla, fy. Dallmeyer - doporučuji věnovat obzvláštní zřetel na seskupení písmenek v názvu, bude se nám to za pár chvilek hodit.

Dnes si povíme něco o mosazi a hliníku. Tento objektiv je z mosazi a hliníku. Edukaci stran materiálů jsme si tímto odbyli a teď potěšíme lingvisty - jde o Hugo Meyer Atelier Schnellarbeiter 310mm f3, což překladač svébytně přeloží jako "rychlého dělníka."

Objektivů pro letecké snímkování bylo mnoho. Hodně mnoho. Některé společnosti přecházely na jejich produkci v časech potřeby i z jiných, spřízněných oborů, kupříkladu z výroby dalekohledů (případ třeba britského Aldisu). Vyráběly se i licenčně a sekali to jako Baťa cvičky - často se ani nesignovaly a poznaly se jen dle čísla nebo malých odlišností....

Stejně jako bývaly doby, kdy se radioaktivní látky v domnění prospěšnosti rvaly snad do všeho od léků, jídla i pití (Marie-Curie dává palec dolů), tak ani výrobci optiky nezaháleli (tady to však mělo pozitivní efekt, Jiří Zouhar dává palec nahoru).

Čím je lepší začít, než jedním z nejproslulejších objektivů historie, vzniknuvším poprvé již v roce 1900? Název Heliar je natolik cenným rodinným stříbrem, že se dochoval i do dnešních dob a stále se vyrábí - již ovšem na digitální (křižuji se a odplivávám přes levé rameno) fotoaparáty. Nutno však podotknout, že s původními Heliary má společný...