Petzvalové konstrukce, soft-focus, piktorialistické... Co hrdlo ráčí. Novoty z půlky 20.st., ale i z hloubi toho předchozího. To ještě byla skla skelnější a mosaz mosaznější. Na velikost a váhu se nehrálo, ale charakter a bokeh... Toho je tu na rozdávání. Lupy na pixely nechte doma a připravte se na naprosto dokonalou naprostou nedokonalost. Tahle skla nefotí, ale malují.

Už se stává skoro mantrou, že začínám svý články větami typu "Jediný objektiv ve vesmíru", "Strašně raritní vehement" či "Je to vzácný jak slepičí zuby." No holt se v těch kromobyčejnostech spokojeně rochním a připadám si pak víc zajímavej, nedá se nic dělat. Ale dost obhajoby a přejděme k dnešnímu objektivu, kterej je strašně převzácnej a raritní...

Co jsou to tydlencty piktorialismy a že se nemažou na chleba jsme se dověděli v mém předchozím článku tady. Mezi vší tou změtí o kolenních meniscích, tím že to mám rád měkce a kde všude se dá použít vazelína by však jeden postrádal onu zcela zásadní informaci - cože je ten prvotní impuls, kdože je ten úhelný kámen, kolkolem...

Kdo by to u takto méně světelného objektivu modernějšího vzhledu, čekal, že? Inu, tichá voda břehy mele, nesuďte knihu podle obalu a mějte šálek poloprázdný nebo úplně prázdný jako já, nebo jak to říkaj ti nepálští mniši co vůlí ohýbají lžičky. No dost mouder - výhoda je, že po těchto Wollensáckých řadách psi moc neštěkají a tak se o ně...

Aldis možná nebyla největší, nejznámější ani nejdéle fungující fabrikou, zaznamenala však překvapivě mnoho úspěchů v různorodých odvětvích. A jelikož mám dneska extra suchou faktografickou náladu, naleznete v odrážkách níže pár fascinujících a šokujících dat.

Bylo nebylo, za devíti horami, devíti řekami a jedním lamanšským průlivem kdysi žila, či spíš byla, fy. Dallmeyer - doporučuji věnovat obzvláštní zřetel na seskupení písmenek v názvu, bude se nám to za pár chvilek hodit.

Dnes si povíme něco o mosazi a hliníku. Tento objektiv je z mosazi a hliníku. Edukaci stran materiálů jsme si tímto odbyli a teď potěšíme lingvisty - jde o Hugo Meyer Atelier Schnellarbeiter 310mm f3, což překladač svébytně přeloží jako "rychlého dělníka."

Objektivů pro letecké snímkování bylo mnoho. Hodně mnoho. Některé společnosti přecházely na jejich produkci v časech potřeby i z jiných, spřízněných oborů, kupříkladu z výroby dalekohledů (případ třeba britského Aldisu). Vyráběly se i licenčně a sekali to jako Baťa cvičky - často se ani nesignovaly a poznaly se jen dle čísla nebo malých odlišností....

Stejně jako bývaly doby, kdy se radioaktivní látky v domnění prospěšnosti rvaly snad do všeho od léků, jídla i pití (Marie-Curie dává palec dolů), tak ani výrobci optiky nezaháleli (tady to však mělo pozitivní efekt, Jiří Zouhar dává palec nahoru).

Nemůžeme začít snad ničím jiným než jedním z nejslavnějších objektivů historie - Heliarem od neměcké fy. Voigtländer, vzniknuvším poprvé již v roce 1900, zde v jedné z mnoha iterací v ohnisku 360mm a světelnosti f4.5.