#2 Graflex Pacemaker Crown Graphic 4x5"
Komplikovaný název, ale jednoduchý stroj. Reportážní iterace z dlouhé a vznešené pokrevní linie, jež po dekády neotřesitelně dominovala svému odvětví.
Jste reportér v USA dvacátého století a přemýšlíte, co si asi tak pořídíte za fotoaparát. Vlastně nemusíte. Graflex. Hotovo, vyřešeno.
Jestli jste neměli v plánu být za pro sebe si mumlající podivíny s potřebou jít vždy proti proudu všeho populárního (zdravím Pentaxisty a svůj odraz v zrcadle), téměř neexistoval důvod pořizovat něco jiného, než Graflex - firmu opanující toto odvětví mezi lety 1912 - 1973.
- Samotná firma však existuje samozřejmě mnohem déle - datace běží již od l.p. 1887, kdy však byly fotoaparáty zatím spíš jen doplňkovou činností. To se změnilo roku 1909, kdy firmu pohltil behemoth fotografie, Kodak (neplést s medvědem Kodiakem, jak nás bezelstně varuje Wikipedia).
- Modelů a variant bylo mnoho a ještě více - dokonce i středoformáty, velkoformátové kardany či kinofilmové přístroje - ale ty nikdy nedosáhly takového věhlasu.
Poprvé Graflex vycenil tesáky ještě před sežráním Kodiakem, pardon, pohlcením Kodakem, a to výrobou na tehdejší dobu unikátního SLR Graflexu. Měl sklopné zrcadlo, koukalo se do něj shora a vypadal dost obskurně. Nicméně měl zabudovanou závěrku a mohli jste na něm použít téměř jakékoli sklo. Dosti novátorské a předběhnuvší dobu o desítky let.
Roku 1912 se přitopilo pod kotlem a světlo světa spatřil Speed Graphic. Výhody byly dalekosáhlé. Malé rozměry, nízká váha, kromě matnice pro ostření přítomnost dálkoměru, design navržený pro použití s bleskem a interní závěrka.
- Dálkoměr je vehement pro ostření, kdy koukáte do hledáčku s dvěma obrazy toho, co fotíte, a výtahem měchu či otáčením objektivu se obrazy sbíhají a ve chvíli, kdy se překryjí, je zaostřeno (představte si to, jako když šilháte a postupně přestáváte). Rychlé, přesné, efektivní. Používaly se tři typy - Graflex, Kalart a Hugo Meyer.
- Blesk byl pro novináře esenciální. Dovoloval fotit i za zhoršených světelných podmínek a na rychlé expoziční časy a krom reportérů se uchytil i jinde - u policie. Zvěčňoval místa činu, důkazy či třeba mrtvoly při pitvách apod.
- Zabudovaná interní závěrka sestávala z plátna a voliče tenze, kdy se natahováním volilo napětí a tedy rychlost, jakou plátýnko proběhne - tedy expoziční čas. Nejvyšší rychlost byla 1/1000s (slovy - jedna tisícina sekundy!) a do dnešních dob je to na závěrku takových rozměrů nepřekonaná hodnota.
Přítomnost zabudované závěrky dovolovala stejně jako u SLR verze nasazení téměř jakéhokoli objektivu (limitováni jste byli pouze rozměry a ohniskem), přesto však vznikaly i verze bez její přítomnosti. Jednalo se třeba o Century Graphic nebo Crown Graphic - jež jsem v Pacemaker verzi a objektivem Ektar 127mm f4.7 v závěrce vyzkoušel. Jde o stroj, který ve své kategorii téměř nesnese konkurenci, ale nepadli jsem si úplně do oka - je to stroj navržený pro rychlou práci a mému rozvážnému lenochodímu tempu vyhovuje spíše něco jiného. Nicméně dodnes se tyto stroje těší velké oblibě (a také je občas někdo zavraždí a vykuchá z nich integrovanou závěrku, kterou použije jinde - ne že by mne to nikdy nenapadlo, ale zatím jsem nenašel to srdce).
- Graflex má za svoji bohatou historii za sebou celou řadu zajímavých vynálezů a prvenství - krom Graflox standardu pro uchycení kazet i Grafmatic kazety. Do té jste mohli vložit až šest listových filmů a "přebíjením" šíbru (kovová planžeta chránící film před osvícením) rychle měnit planfilmy. Výhody jsou nasnadě - taháte jen jednu kazetu místo šesti a výměna vyfocených filmů byla bleskurychlá. Pro novináře skoro otázka života a smrti.
- V roce 1977 byl uveden do kin první film ze série Hvězdných válek a ikonické světelné meče nejsou nic jiného než držák blesku z aparátu Graphic. Rozpočet nebyl nafukovací, tak se chodilo po bazarech. Až s tím budete fotit, můžete se chlácholit tím, že jste jen o něco málo méně hustý, než Luke Skywalker a Darth Vader. Ať vás provází Síla.