Stejně jako bývaly doby, kdy se radioaktivní látky v domnění prospěšnosti rvaly snad do všeho od léků, jídla i pití (Marie-Curie dává palec dolů), tak ani výrobci optiky nezaháleli (tady to však mělo pozitivní efekt, Jiří Zouhar dává palec nahoru).

Pro dosažení vyššího indexu lomu světla a nižší disperze (bla bla, prostě z toho lezly fotky o ten pověstný Röentgen hezčí) se vyráběla tzv. lanthanová a později thoriová skla – optika s oxidem thoričitým. V důsledku rozpadu izotopu thoria se kanadský balzám používaný pro lepení čoček barvil do žluta a fotografii to mj. dodávalo fajn zlatavý nádech. 

• Kanadský balzám (okrajově i "Kanadský terpentýn) je směs oleje a pryskyřice získavaný z Jedle balzámové (Abies balsamea). Tradičně se používá například jako médium pro fixování laboratorních vzorků, neboť je po zaschnutí neviditelný. Když se ukuchtí v poměru 1:1 s xylenem, vznikne směs s téměr totožným indexem lomu světla (který je i bez xylenu velmi podobný) jako má křemičité sklo (n = 1.55). Díky tomu nacházel uplatnění právě v tmelení čoček a optických soustav. Až nebudete mít při dlouhých zimních večerech do čeho píchnout a dostanete chuť na nějaký to poleptání sliznic nebo poškádlení nervové soustavy, doporučuji otevřít si lahvinku xylenu.
• Dnešní čočky a optika se již tímto způsobem netmelí - používá se fixace pomocí UV záření. Způsob je to nevratný (což může být i nevýhoda, starší objektivy se daly působením tepla zpětně roztmelit) a neměnící se v čase, díky čemuž se již nesetkáte se separací elementů způsobených degradací balzámu.

Některé objektivy zářily až přes 3 μSv/h, což je "not great, not terrible" – nicméně thorium emituje "pouze" α a β záření, takže dokud ty objektivy nebudete jíst nebo se v nich dlouhodobě nahý válet, jste v pohodě. Asi. Buď jak buď, sklo je to moc pěkný, akorát kvůli dlouhé ohniskové vzdálenosti potřebuje opravdu velký aparát, nebo opravdu dlouhý měch. Každopádně opravdu velký svaly. Nicméně práce s ním je sranda a rozzáří vám den. Rozzáří. Heh.

• Platí, že na každý milimetr ohniskové vzdálenosti objektivu potřebujete stejně milimetrů měchu, abyste dosáhli zaostření na nekonečno. Tzn., že u Claronu, který má ohnisko 610mm, budete potřebovat měch o délce alespoň 610mm. A když budete chtít ostřit blíže, žere to další milimetry. Pokud budete chtít mít navíc fotografovaný objekt na výstupu stejně velký jako ve skutečnosti, tj. 1:1, chce to už dělku výtahu dvojnásobnou - 1220mm.

• Ale ouha! Expozice platí jen pro zaostření na nekonečno - při delším výtahu se ztrácí světlo a potřebujete ho více - nebo delší časy. Takže přichází na řadu korekce expozice kvůli výtahu měchu. A korekce expozice filtrů. A korekce reciprocity filmu - Schwarzschildova jevu. No není to prdel. Ale o tom až jindy.