Stejným tandemem sklo-clona disponuje jen nemnoho objektivů, pro příklad třeba Pinkham&Smith, Wollaston, Spencer, Kalosat či ultramegavzácný a nedosažitelný Struss. Dlouhé večery se blíží, strávit je můžete třeba tímto skvělým třídílným eposem o SF sklech tu, tu a tu. A bonus tu. Noot noot.

• Meniskový objektiv je tvořen jednoduchou čočkou, maximálně dvěma tmelenými členy. Jednodušší už je fakt jen dírková komora. Základní přehled můžete získat třeba zde.

• Tato konstrukce je používána k různým účelům v různých odvětvích - převážně mikroskopii a astronomii. Ve fotografii jsou však tyto objektivy velmi často známy svými uvolněnými fotografickými mravy, z něchž by členům skupiny f/64 zkysla vývojka.

• Pokud už takové objektivy disponují clonou, jejím použitím se reguluje (potlačuje) míra měkkosti. Okolo hodnoty f8 - f11 již chadnokrevně vraždíte charakter objektivu a stává se lhostejným, který používáte. Více o různých typech korekce tu.

S měkkými výstupy jsem koketoval již předtím, kdy jsem zběsile točil zadními členy Dallmaeru a pokoušel se rozchodit svůj ultramegavzácný Crown (ha, nic o něm nenajdete! Možná přijde i kouzeln... článek). Oproti Kodaku jsou to však stále velmi sofťákově umírněná skla i na maximální míru SF. To až Kodak mi ukázal, zač je piktorialismu loket a o co všechno jsem svou nadutostí přicházel. Ano, měl jsem i temné (ostré?) období, kdy jsem nad měkkými fotkami opovržlivě vyfukoval nosem jako nad "blbě zaostřenejma fotkama, u nichž měl fotograf voko jak z Kašparovy krávy." Nu což, nechť mi slouží ku cti to, že hledím s despektem na své mladší já. Respektive blbej jsem furt stejně, ale úplně jinak.

Objektiv má velmi divoké podání v protisvětle, plné bublinek a se správným pozadím i swirl efektu. Velmi dobře zvládá přesvícenost scény, kontrasty mezi světlem a stínem a protisvětlo (tyto podmínky zvýrazní malou hloubku ostrosti a zesílí fantaskní efekt). Jinak je vše měkké, krémové, snově přesvícené - skutečný vlajkonoš své branže. Objektiv pohodlně vykryje formát 8x10" (405mm verze o řád výše), nicméně ke krajům citelně klesá ostrost a pospolitost obrazu - v případě, že vám toto není po chuti, doporučuji umisťovat objekt zájmu spíše vprostřed scény, či použít objektiv na formát 5x7" (a 405mm na 8x10"). Toto se hodí při portrétování stylem "hlava-ramena", kde můžete využít delšího ohniska.

Portrét je, pokud byste to z názvu náhodou neodtušili, vůbec mocnou stránkou Kodaku. Ne nadarmo šlo o jeden z oblíbených portrétních objektivů starého Hollywoodu, kde hebké podání vyhlazovalo vrásky a dělalo mladší krásky. Avšak bacha, zde je záhodno volit spíše subtilní, jemné nasvícení.

Ale co, hlavně na sebe buďte tvrdí a foťte měkce.